Místní skupina PZKO Petrovice u Karviné v roce 2001

V neděli 21.1.2001 se konala výroční schůze Místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu Petrovice, na které byla zhodnocena činnost v minulém roce a také schválen plán práce na tento rok. Schůzi řídila předsedkyně Skupiny, Maria Maciążek. Zprávu o činnosti přednesl člen výboru Skupiny, Otmar Zolich. Aktivní je smíšený pěvecký sbor „Piotrowice-Marklowice” – zkoušky jednou za týden a také Klub žen. Výbor Skupiny se schází jednou měsíčně. Účastníci schůze schválili plán práce a také rozpočet na tento rok. V rámci programu vystoupil pěvecký soubor „Rychwałdzianie” MS PZKO Rychvald. Delegátem Hlavního výboru PZKO byla Halina Gawlas.

    Místní skupina PZKO Petrovice pokračuje v tradičních formách kulturně-osvětové činnosti a plní plán akcí schválený na výroční schůzi v lednu. Výbor MS PZKO pod vedením Marie Maciążek uspořádal tři akce, které měly poměrně vysokou účast. Dla širší okruh členů a příznivců byl uspořádán v sobotu 24.2.2001 Minibál PZKO. V neděli 1.4.2001 se konalo aprílové Vítání jara z programem lidového vyprávěče z Karviné-Darkova, Josefa Chmiela. Besídka u příležitostí Dne matek se konala v neděli 13.4.2001, kde kulturní program byl připraven ve vlastní režií.

    „Málo peněz, více potřeb” – pod takovým názvem zveřejnil „Głos Ludu” ze dne 7.6.2001 článek, uváděl rozpočet Petrovic u Karviné z pohledu starosty Petra Trojka. – Nejvíce starostí mi dělají poplatky, které obec musí hradit za petrovické děti, které navštěvují karvinské základní školy – prohlásil starosta.

    Na programu 7. Obecních slavností, které se konaly v sobotu 1.9.2001 v areálu Automotoklubu v Prstné, smíšený pěvecký sbor „Piotrowice-Marklowice” zazpíval vázanku těšínských písní. Báseň věnovanou starostovi obce recitoval Erwin Masłowski.

    V sobotu 10.10.2001 se konal v Chotěbuzi XIX. Sjezd delegátů PZKO. Místní skupinu PZKO Petrovice zastupovali Maria Maciążek, Jadwiga Karolczyk a Tadeusz Toman. Na jednání byla zmíněna témata hotelu Piast v Českém Těšíně a rostoucího zadlužení organizace. Bylo rozhodnuto o přistoupení PZKO do Kongresu Poláků. Byl zvolen 15-členný Hlavní výbor PZKO s předsedou Zygmuntem Stopou v čele. Členem Hlavního výboru byla zvolena m. j. Jadwiga Karolczyk.

    Slavnostně a důstojně bylo v neděli 18.11.2001 slaveno trojnásobné pěvecké jubileum, 80. výročí organizovaného pěveckého hnutí v Dolních Marklovicích a Petrovicích a také 30. výročí vzniku smíšeného pěveckého sboru „Piotrowice-Marklowice”. Akci uspořádaly výbory MS PZKO Petrovice a MS PZKO Dolní Marklovice. Na programu jako hosté vystoupily smíšený pěvecký sbor „Dźwięk” Karviná-Ráj (sbormistr Barbara Tomanek) a ženský pěvecký sbor „Kalina” Karviná-Fryštát (sbormistr Otokar Winkler). Smíšený pěvecký sbor „Piotrowice-Marklowice” (sbormistr Jadwiga Karolczyk) v první části koncertu předvedl repertoár sakrální hudby, a po přestávce světský repertoár. Sbor-jubilant podporovaly soprány a alty česko-polského církevního pěveckého sboru z Karviné-Fryštátu a basy smíšeného pěveckého sboru „Lira” Karviná-Darkov. Celek pečlivě připravené jubilejní slavnosti řídila Jadwiga Karolczyk. Dějiny pěveckého hnutí v Petrovicích přednesl Henryk Toman. Akce se účastnili početní hosté, m. j. konzul Polské republiky Marian Ozimek, starosta obce Petr Trojek, předseda Hlavního výboru PZKO Zygmunt Stopa, místopředseda Pěvecko-hudebního sdružení Józef Wierzgoń, delegace pěveckých sborů ze Zaolzí. Obecenstvo nezklamalo, sál české základní školy Dolní Marklovice byl zaplněn. Po programu byli hosté a také sboristé pozvání na pohoštění do klubovny PZKO v Dolních Marklovicích.

Sčítání lidu na Těšínském Slezsku

Sčítání lidu probíhá na území Těšínského Slezska pravidelně každých 10 let, kdy toto území bylo součástí Rakousko-uherské monarchie (1869, 1880, 1890, 1900, 1910), Československé republiky (1921, 1930), Německé říše (1939), opět Československé republiky (1950, 1961, 1970, 1980, 1991), nakonec České republiky (2001). Výsledky sčítání lidu z roku 2001 pokud jde o kritérium národnosti jsou zveřejněny v samizdatní publikaci z roku 2004 „Sčítání lidu – 1.3.2001, kritérium: národnost“, které vydavatelem je obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s. Byly v ní uvedeny celostátní výsledky a podrobné výsledky v obcích Moravskoslezského kraje. Byly využity práce Stanisława Zahradnika „Náš národní život ve sčítání lidu“ a Tadeusze Siwka „Srovnání početnosti polského lidu v letech 1991-2001“. Redaktoři spolupracovali s Českým statistickým úřadem Ostrava. Právním základem sčítací akce byl zákon č. 158/2000 Sb. Zavazoval on občana předat sčítacímu komisaři v rozhodném termínu na určených formulářích všechny odpovídající pravdě údaje. Vyjímkou byly body týkající se národností a vyznání, zde souhlas byl dobrovolný. Rozhodoval stav z půlnoci z 28.2.2001 na 1.3.2010. V České republice bydlelo 10 230 060 osob, z toho 9 249 777 (90,4%) Čechů, 380 474 Moravanů (3,7%), 193 190 Slováků (1,9%), 51 968 % Poláků (0,5%), 39 106 (0,4%) Němců, 22 112 (0,2%) Ukrajinců, 17 462 (0,2%) Vietnamců, 14 672 (0,1%) Maďarů, 12 369 (0,1%) Rusů, 11 746 (0,1%) Romů, 10 878 (0,1%) Slezanů, 4 363 Bulharů, 3 219 Řeků, 1801 Srbů, 1585 Chorvatů, 1238 Rumunů, 1106 Rusinů, 609 Albánců. Jinou národnost přihlásilo 26 499 osob, dvojitou národnost 12 978 osob, a žádnou národnost nepřihlásilo 172 827 (1,7%) osob. Z pohledu polské národnostní menšiny české sčítání lidu z roku 2001 ukázalo pokles 8311 Poláků ve srovnání s předchozím sčítáním lidu před 10 lety. To znamená pokles o 10%, což je největším procentuálním poklesem polského lidu v dějinách České republiky a Československa. Tento pokles ve skutečnosti je ještě větší, protože s ohledem na nařízení Evropské unie o změněných metodách sčítání, v roce 2001 poprvé byli započítávání také cizinci, kteří mají trvaly pobyt v České republice. Avšak na druhou stranu poprvé od dob Rakousko-uherské monarchie sdělení národností nebylo povinné, proto několikanásobně více osob než obvykle nesdělilo vůbec žádnou národnost. To že se jednalo nejčastěji o osoby z etnického a národnostního pohraničí potvrzuje skutečnost, že pokles zaznamenaly všechny národnostní menšiny v České republice. Ve srovnání s jinými národnostními menšinami Poláků ubylo ještě poměrně nejméně. V bývalém okrese Karviná polskou národnost přihlásilo 19 040 osob, v Petrovicích u Karviné 732 osob – Poláci tvoří zde 16,4 % souhrnu občanů. Výsledky sčítání lidu mají rozhodující význam při zavádění dvojjazyčného názvosloví. Podmínkou instalace česko-polských topografických tabulí je alespoň 10 % polská národnostní menšiny. Výbor pro národnostní menšiny je obec povinna zřídit, pokud v obci bydlí alespoň 10% všech národnostních menšin. Avšak je nutno přihlédnout na skutečnost, že tzv. moravská a slezská národnost se započítává do české národnosti, a co je zajímavé – rovněž osoby, které nesdělily žádnou národnost jsou rovněž započítávány do české národností.