Místní skupina PZKO Petrovice u Karviné v roce 2018

V úterý 20.2.2018 v opravené klubovně PZKO Dolní Marklovice se konalo setkání Diskuzního klubu Místní skupiny PZKO Petrovice u Karviné. Přednášku pronesl Kazimír Faja, člen MS PZKO a také člen 7členné Rady obce a 21členného Zastupitelstva Obce Petrovice u Karviné, kde zastupuje politickou stranu ČSSD. Přednášející se soustředil na loňské a letošní iniciativy Obce, takové jako investice do obecního Kulturního centra. Kazimír Faja mluvil rovněž o spolupráci s Godowem, o výstavbě cyklistických stezek v rámci programu „Železná cesta Godow – Petrovice u Karviné – Zebrzydowice”, opravách silnic, výstavbě chodníků. Sdělil, že v rámci evropských fondů bylo postaveno sídlo sdružení, které soustřeďuje milovníky společenského tance a také, že občané Obce, po podepsání smlouvy se Zebrzydowicemi, se mohou účastnit integračních setkání v bazénu, tělocvičně a umělecké dílně. Doprava na tyto akce je spolufinancována z evropských fondů.

    MS PZKO Petrovice u Karviné pozvala na úterý 17.4.2018 na další setkání Diskuzního klubu. Hostem byl předseda Sekce regionálních dějin Hlavního výboru PZKO Stanislav Gawlik, který pronesl přednášku na téma „Rok 1918 na Těšínském Slezsku” se zvláštním zřetelem na dějiny Petrovic. Stanislav Gawlik zahájil svůj referát od uvedení historických událostí, které předcházely roku 1918. Mluvil o zvyšujícím se národním uvědomění od poloviny XIX. století, o politické a společenské činnosti na Těšínském Slezsku, o nové realitě, která vznikla v důsledku první světové války. Popsal události  roku 1918. Rovněž vyjmenoval občany Petrovic u Karviné, Dolních Marklovic, Prstné a Závady, kteří se zapsali do regionálních dějin. Seznam vojáků Polských legií naverbovaných na Těšínském Slezsku čítá 445 příjmení. Je to seznam osob nacházejících se v archívu Těšínské knižnice, vyjmenovaných v tisku a příležitostních publikacích. Vztahuje se na tři osoby narozené nebo ubytované v Petrovicích u Karviné: Teofila Grzonku (1895-1914), Józefa Lebiedzika (1884-1928) a Ferdynanda Różańského ze Závady (1896-?). Nejznámějším je Józef Lebiedzik, narozen v Petrovicích, absolvent Jagiellonské univerzity v Krakově, učitel v Zebrzydowicích a Kunčicích Malých v letech 1910-1912. Následně zahájil novinářskou práci, byl redaktorem „Głosu Ludu Śląského”. V roce 1914 spoluzakládal Slezské legie. Po jejich připojení do Polských legií byl velitelem 2. roty, tzv. „slezské” 3. pluku pěchoty. S ohledem na zhoršující se zdravotní stav byl z vojska propuštěn. Přednášející se věnoval rovněž problematice hornoslezských utečenců, kteří v roce 1919 se uchýlili do Těšínského Slezska. Jejich první skupina se objevila v Petrovicích už v lednu roku 1919. Utečenci našli pohoštění v soukromých domech. Je známo, že úkryt jim zajistili občané Piechaczek, Konieczny a Gajdziok. Počet utečenců, kteří tvořili pravidelné povstalecké oddíly, byl 350 osob. Po přednášce následovala diskuze na projednávané téma. Bylo rovněž diskutováno na téma údržby opraveného Domu PZKO, který s novým průčelím se krásně prezentuje také zvnějšku. Byly připraveny předběžné návrhy nápisu, který bude umístěn na jejím sídle. Funkcionáři Skupiny PZKO zvolili nápis s logem PZKO a se znakem Obce. Oficiální otevření Domu PZKO spolu s Kulturním centrem, který byl postaven v sousedství, bylo v červnu letošního roku.

    V neděli 17.6.2018, u příležitosti otevření nového Kulturního centra, vystoupil v Petrovicích u Karviné mužský pěvecký sbor Hejnał-Echo, který působí v rámci Místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu Karviná-Fryštát. Členy karvinského mužského sboru jsou rovněž členové PZKO z Petrovic u Karviné.

    Hejnał-Echo existuje od roku 1964, kdy se spojily dva dosud samostatné soubory. Je pokračovatelem tradic sborového zpěvu v předválečných městech Karviné a Fryštátě. Sbor Echo vznikl v dávné Karviné (dnes městská část Karviná-Doly) v roce 1920 a byl složen ze členů Polského sportovního klubu Olza a Polského gymnastického sdružení Sokół. Prvním předsedou sboru byl Jan Pindur, sbormistry byli Wilhelm Trzaskalik, Rudolf Bura, Leon Molenda, Maksymilian Ramik, Karol Urbańczyk, Rudolf Wojnar, Tadeusz Gajger, Franciszek Szybka a Alojzy Kunschke. Své nejlepší období sbor prožíval ve třicátých letech XX. století a ihned po II. světové válce, kdy ho řídil Rudolf Wojnar. Před válkou měl asi 80 zpěváků. Největší úspěch měl na Světovém festivalu polonijních sborů ve Varšavě, kde získal II. místo. Mužský sbor Hejnał založili ve Fryštátě v roce 1935 skauti (harcerze), členové Skautské skupiny Zawiszi Czarného. Předsedou zůstal Henryk Hanus. Sbormistry byli Franciszek Klus, Karol Kraina, ks. Józef Nowak, po válce Karol Gąsior, Franciszek Chowaniec, příležitostně Wanda Molinkówna-Miech a Józef Wierzgoń. Poslední sbormistr Hejnału Alojzy Kunschke vedl současně karvinské Echo, stále méně početné, protože z důvodu dobývání uhlí a devastace krajiny tato část města se rychle vylidňovala. Od roku 1957 se konaly společné koncerty obou sborů a v roce 1964 bylo rozhodnuto o jejich sloučení. Předsedou zůstal Edward Salamon, sbormistrem následujících 20 let byl Józef Foltyn. Těžké období prožíval soubor, když se často střídali sbormistři. Byli to Zbigniew Niemczyk, Adam Szczygielski, Halina Kraina, Jadwiga Karolczyk, kromě nich zkoušky někdy vedli Brunon Rygiel, Józef Wierzgoń, Teofil Gattnar, Alojzy Suchanek. Také dlouholetá doprovazečka sboru Wanda Miech v případě nutnosti si vzala sbormistrovskou hůlku. Předsedou sboru nejdříve byl Brunon Pieczka, a následně Janusz Raszyk. V roce 2004 sbormistrem zůstal Andrzej Szyja, člen Skupiny PZKO Karviná-Fryštát, absolvent Umělecké fakulty pobočky Slezské univerzity v Cieszyně. V repertoáru sboru Hejnał-Echo je klasika, m. j. skladby Smetany, Webera, Verdiho, Moniuszky. Zpívá rovněž písně českých autorů Ježka, Šlitra, šlágry z muzikálu „Starci na chmelu”. Kromě klasiky má na svém repertoáru kabaretní písně a také vlastenecké písně, například „Czerwone słoneczko”, „Kuźniczka”, „Doliny”, „My pierwsza brygada”, „Olza”, a také směs gorolských písní. Oblíbenou písní souboru je šlágr „Najlepiej wesołym być”. Při větších koncertech Hejnał-Echo podporuje dívčí soubor „No Net”. Jeho členkyně byly dříve sólistky souboru Wiesława Farany, který je dnes zpěvákem a sólistou Hejnału-Echo a druhým sbormistrem. V roce 2015 sbor vystoupil v karvinském Domě kultury s jubilejním programem. V lednu roku 2018 Hejnał-Echo vystoupil na Festivalu koled a pastýřských vánočních písní, který se konal v kostele sv. Kříže v Karviné-Fryštátě a provedl koledu „Bracia, patrzcie jeno” a pastýřské vánoční písně „Brzmią aniołów cudne pienia”, „Cóż to proszę za nowina” a „Z dalekiego wschodu”.

    Druhý ročník Cyklistického výletu po stopách povstalců I. Slezského povstání se konal v neděli 19.8.2018. Trať dlouhou 35 km, která vedla z Petrovic do Godowa a Zebrzydovic, absolvovalo 94 cyklistů. Výlet zahájil v zahradě Domu PZKO předseda Sekce regionálních dějin Hlavního výboru PZKO Stanislav Gawlik. Účastníci si udělali pamětní fotografii před dávnou hospodou „U Krutkého”, dnes Kulturním centrem obce Petrovice u Karviné, kde v roce 1919 sídlil povstalecký štáb. Slavnostní start provedl starosta obce Petrovice u Karviné Marian Lebiedzik (ČSSD). – Na trase výletu jsme navštívili osm povstaleckých pomníků na území obce Godów – řekl komandant výletu Stanislav Grym. Byly zapáleny pochodně při hromadném hrobě u Kostela sv. Anny v Golkowicích, u náhrobního pomníku na farním hřbitově v Godově, u pamětní tabule ve Skrzyszově, u tabule připomínající činy místních Slezských povstalců ve Skrzyszově, pod pomníkem na hřbitově ve Skrzyszově, pod pomníkem na hřbitově u evangelického kostela v Golkovicích a u pomníku ve Skrbeňsku. Většinu účastníků tvořili cyklisté z Polska. K závodníkům z České republiky patřili m. j. předseda MS PZKO Petrovice Jadwiga Karolczyk a také člen Skupiny Erwin Michalski. – Znám pouze ty místa, které se nacházejí u hlavní cesty na Wodislav, například dřevěný kostelík. Ostatní jsem neznal, dnes jsem je navštívil poprvé – řekl cyklista. V Domě kultury v Golkovicích účastníci výletu mohli zhlédnout krátký film s povstaleckou tématikou s názvem „Franek”, jehož hlavním hrdinou je otec známého polského herce, pocházejícího z Godowa, Franciszka Pieczky. Výlet byl ukončen v Zebrzydovicích na místním hřbitově. Spolupořadáteli výletu jsou Sekce regionálních dějin HV PZKO, Místní skupina PZKO Petrovice, Cyklistické sdružení „Olza”, které působí při PTTS Beskid Śląski a také cyklistické kluby z Cieszyna, Godova a Zebrzydovic. V příštím roce akce bude mít slavnostní charakter, protože budeme slavit sté výročí vypuknutí I. Slezského povstání.

    Komunálních voleb 5. a 6.10.2018 se tradičně účastnilo politické hnutí COEXISTENTIA. Kandidátní listina sdružení politického hnutí a nezávislých kandidátů s názvem Soužití-Wspólnota byla podána na registračním úřadu v Karviné. Setkání, na kterém jsme se usnesli na volebním programu a na pořadí kandidátů se konalo v úterý 19.6.2018 v klubovně PZKO v Dolních Marklovicích. Pořadatelem setkání byla Místní skupina COEXISTENTIE a spolupořadeteli Místní skupiny PZKO Petrovice u Karviné a Marklovice. Na programu akce byl přednesen referát o dějinách účastí politického hnutí ve volbách do zastupitelstev obcí a měst na Zaolzí, se zvláštním zřetelem na Petrovice u Karviné. Připraven byl vědomostní test o Petrovicích u Karviné, který vyplňovali účastníci setkání a jehož vítěz obdržel knižní cenu „PZKO – 70 let na stráží kulturního dědictví Poláků v České republice”. Bohužel, 5proc. volební práh Soužití-Wspólnota nepřekročila. Přesto COEXISTENTIA bude i nadále aktivně podporovat veškeré kulturně-osvětové, sportovní a investiční iniciativy v obci.

    Hlavní výbor PZKO vydal publikaci „Z dějin polského pěvecko-hudebního hnutí na Těšínském Slezsku-Zaolzí v České republice”. Jejím autorem je Józef Wierzgoń, člen MS PZKO Karviná-Fryštát, dlouholetý sbormistr smíšeného sboru „Przyjaźń”. V knížce jsou statisticky zveřejněny všechny obce zaolzanského Těšínského Slezska v meziválečném období a po roce 1945. Publikace obsahuje seznam sborů a jejich sbormistrů. V meziválečném období existoval v Petrovicích smíšený sbor Matice školské a Katolické mládeže, založen v roce 1928. Sbormistři: Józef Wachtarczyk, Karol Lasztówka, Robert Dominik, Józef Wojaczek, Alojzy Chroboczek, Antoni Pawlita a Teofil Molinek, ředitel školy. Sbor měl 24 členů. V Dolních Marklovicích existoval smíšený sbor Katolické mládeže, založen v roce 1931. Sbormistři: Emanuel Sznapka a Antoni Pawlita. V rámci období po roce 1945 bylo zmíněno, že tradice zpěvu v Pettrovicích sáhají do roku 1921 – sbormistři: Józef Wojaczek a Leon Krótki. Existovaly: smíšený sbor „Hejnał” MS PZKO (1947-1951), sbormistři: Rudolf Wójcik, Leon Janiurek, Józef Krótki, Erwin Masłowski, mužský sbor „Zgoda” MS PZKO (1952-1958), sbormistři: Leon Janiurek, Erwin Masłowski (zakladateli sboru byli Erwin Hołek a Emil Sobocik), ženský sbor Piotrowice-Marklowice MS PZKO (1973-1975), sbormistr: Elżbieta Wójcik, smíšený sbor Piotrowice-Marklowice (1971-2006), sbormistři: Rudolf Wójcik, Erwin Masłowski (téměř 20 let), Tadeusz Błanik, Jadwiga Karolczyk. Pěvecký sbor vznikl spojením sborů v Dolních Marklovicích a Petrovicích.

    Stojí za pozornost rovněž jubileum 100. výročí Polské základní školy Karviná-Fryštát. V únoru roku 2018 v karvinském kině Centrum se konala premiéra 8minutového krátkého filmu o škole. Na teledisku byla v několika minutách ukázána celá škola, nejsou zde žádné rozhovory, je pouze hudba a filmové záběry. – Děti velmi zaujal tento krátký film, viděla jsem tam své děti a co dělají ve škole – řekla Renata Lauko, absolventka školy a máma navštěvujících školu dětí. Konalo se rovněž fotografování plakátu na školním hřišti. Fotografie je provedena z ptačí perspektivy, žáci vytvořili se svých těl číslo 100. V červnu roku 2018 byly uspořádány další akce – jubilejní radovánky – festyn a školní akademie. V listopadu roku 2018 proběhlo setkání všech učitelů, kteří jsou spojení s touto školou. Koncem roku byla vydána jubilejní ročenka, která se zaměřila především na posledních patnáct let, od sloučení PZŠ Karviná-Fryštát s PZŠ Karviná-Nové Město.

    V neděli 9.12.2018 se konala v Petrovicích u Karviné, v novém Kulturním centru, vzpomínková slavnost u příležitosti 100leté nezávislosti Polska a Česka (vlastně Československa). Jejím pořadatelem byla MS PZKO Petrovice. Jubileum se konalo s finanční podporou z prostředků Evropské unie z projektu „Synergie-integrace společnosti a institucí Godowa a Petrovic u Karviné”. Referát o událostech z doby před 100 lety přednesl Tadeusz Toman. V kulturním programu vystoupily děli české základní školy Petrovice u Karviné. Byla uvedena krátká prezentace MS PZKO Petrovice u Karviné, jejímž autorem byl Roman Karolczyk a také video o výstavbě Kulturního centra. Akci řídila předsedkyně Skupiny, Jadwiga Karolczyk. Klub žen připravil skromné občerstvení. Akce se zúčastnili, starosta obce Petrovice u Karviné, Marian Lebiedzik, a tajemník Úřadu obce Godow, Brygida Dobisz.